Bohemia Poděbrady- FK Neratovice- Byškovice 7:1 (2:0)
Nezvykle ve čtvrtek se naše družina čítající 17 hráčů a dva trenéry vydala již v brzkých odpoledních hodinách na zápas do dalekých Poděbrad. Po cestě autobusem jsme si s trenérem losli, kdo že odčiní ztrátu bodů na domácím hřišti s Velimí a povede do boje starší. Vše bylo komplikované i tím, že kvůli brzkému soumraku jsme oba týmy (starší i mladší) své zápasy odehrály současně. Volba ke starším padla na mě. Byl jsem rád, protože jsem cítil, že by to tentokrát mohlo vyjít. Dokonce i naši marodi už vypadali vcelku v pořádku. Opak se stal pravdou...
Jelikož jsme, jak dobře podotkl Šťovajz, zapomněli propisku v kabině a zapisovatelem se tak nestal ani nikdo ze střídajících hráčů, vezmu hodnocení zcela stručně a místo popisu akcí zkusím sepsat ponaučení, které bychom si z tohoto mače měli vzít.
1. NEJVĚTŠÍ rozdíl byl jednoznačně ve fyzické vyspělosti hráčů. Zatímco na naší straně se na nástupu tyčili do výšky 3 hráči, u soupeře to byla téměř celá základní sestava. Je jasné, že rozdíl pak kolikrát není jen ve výšce ale i v dalších fyzických aspektech. Na druhou stranu se na to opravdu nebudeme vymlouvat. Je vidět, že máme co dohánět v síle, rychlosti a hlavně DŮRAZU v soubojích. Sám ze své kariéry vím, že není jednoduchý bránit hráče o hlavu větší, ale o to lepší by měl být můj přístup. Hráče zkrátka bráním natěsno, nenechám ho rozběhnout, občas si mohu pomoci i taktickým faulem. Je jasné, že když s těmito hráči budeme závodit, nebudeme mít šanci. Když máme míč na kopačkách, je potřeba ho rychle posouvat dál a ne o něj zbytečně podstupovat souboje. Pokud už k souboji dojde, snažím se, abych míč soupeři nedal zadarmo (nemusím ho získat, stačí soupeře rozhodit, znepříjemnit mu rozehrávku, dát mu pořádné tělo).
2. Hrát se dá za každého stavu. Líbil se mi náš odhodlaný přístup po přestávce, kdy jsme si za stavu 2:0 pro domácí vytvořili 3 možná 4 velmi slibné pozice, ale dokázali využít vlastně jen jednu po Stanišově střele. Tady kdybychom proměnili o jednu šanci více, zápas by se vyvíjel jinak. Po 3. gólu soupeře jsme bohužel zápas zabalili a byli jsme líní (zejména střídající hráči) se vracet. To se prostě nemůže stát, jdu čerstvý na hřiště, nechám tam všechno, ikdyby to bylo 20:0 nebo 0:20.
3. Hrajeme s hráči, které máme. Nebudeme se donekonečna vymlouvat na to, že nám chybí tři hráči základní sestavy. To je prostě fakt, se kterým je potřeba se smířit. Ba co víc, o to více musím na hřišti nechat 110% a dokázat, že můžeme hrát dobře i bez kamarádů z týmu. Sami přeci víme, že přístup dělá v našem podání minimálně 60 % výkonu.
4. Pokud nezažíváme zrovna nejlepší fotbalové období o to více si musíme příště užívat výher, rozhodně to nemohu brát tak, že automaticky vyhraji.
Dále je potřeba se s tím vyrovnat a dostat se z tohoto horšího fotbalového období bojovností, vůlí, týmovostí a maximálním odhodláním, že na hřišti v zápase, na tréninku, na rozcvičce a všude, kde reprezentuji svůj klub!!! Takže ve čtvrtek se těším na pořádnou fotbalovou jízdu a v sobotu na pozápasový pokřik. Je to na Vás. Váš trenér :)